nfimpuls.cz

Akutní ataka (relaps) je definovaná jako nové nebo znovu se objevující příznaky trvající alespoň 24 hodin, a to v nepřítomnosti horečky nebo infekce. Její léčba spočívá v podání kortikosteroidů, žilně nebo orálně. 

V současné době (v ČR od r. 2009) je možné zahájit dlouhodobou imunomodulační léčbu již po první klinické atace podezřelé z roztroušené sklerózy, pokud byla zaléčena kortikoidy.

Základním pilířem v dlouhodobé léčbě roztroušené sklerózy jsou u nás od 90. let tzv. léky modifikující přirozený průběh choroby (disease-modifying drugs – DMD), a to interferony beta (INF-beta) a glatiramer acetát (GA). 

Všechny imunomodulační preparáty mají především protizánětlivý účinek. Jejich schopnost ovlivnit přirozený průběh nemoci se tedy týká pouze počátečních stadií choroby. V době přechodu nemoci do fáze sekundární progrese ztrácejí tyto léky svou účinnost. 

U části nemocných se předpokládá účast patogenních protilátek na patogenetickém procesu u roztroušené sklerózy. Logickou cestou léčby je proto likvidace buněk, které mají potenciál vyzrát v buňky vytvářející protilátky (plasmocyty).

Příznaky nemoci ovlivňujeme v každém stádiu nemoci, pokud pacienta obtěžují. Je však třeba rozumně zvážit množství užívaných léků, aby jejich účinky nešly proti sobě, nemocného nezatížily a nezhoršily jeho kvalitu života.

Roztroušená skleróza může být spojena s různými neurologickými symptomy v závislosti na lokalizaci zánětlivého postižení v centrálním nervovém systému (CNS).

Součástí komplexní léčby roztroušené sklerózy (RS) by měla být i komplexní neurorehabilitace. Rehabilitační léčba má být v ideálním případě zajištěna multidisciplinárním týmem tvořeným odborníky různých specializací. 

Jedná se o takzvané metody cvičení na neurofyziologickém (NF) podkladě.

Vhodná rehabilitační léčba a kondiční pohybový program by měl být zahájen co nejdříve, aby se předešlo porušení motorické funkce nedostatkem pohybu nebo procesem choroby.