Medikamentózní léčba roztroušené sklerózy
Moderní léčba roztroušené sklerózy vyžaduje komplexní péči odborníků z oboru neurologie, fyzioterapie, psychoterapie, ergoterapie, kognitivní terapie atd. a zejména aktivní a odpovědný přístup samotného pacienta.
Podle obecně přijímaných zásad je dnes cílem léčby pacient bez atak, bez neurologického zhoršování a se stabilním nálezem na magnetické rezonanci (mluvíme o tzv. Disease Activity Free či No Evidence of Disease Activity - NEDA). Je to pacient ve stabilizovaném stavu, který prožívá kvalitní a plnohodnotný pracovní a společenský život.
Současné poznatky stále více ukazují na to, že klasická roztroušená skleróza představuje dvoustupňový proces s rozdílnými charakteristikami v časné fázi (CIS, RR forma) a v pozdním období nemoci. Na počátku dochází v centrálním nervovém systému především k tvorbě zánětlivých ložisek. V pozdější chronické fázi převažují spíše neurodegenerativní procesy, které byly nastartovány úvodním zánětem nebo jsou dokonce na něm nezávislé. Vlastní zánět pak přestává být pod kontrolou imunitního systému a prakticky neodpovídá na známé léčebné preparáty.
V současné době nejsou k dispozici léky, které by uměly nahradit zničená nervová vlákna. K dispozici jsou pouze léky protizánětlivé. Ty mohou fungovat v době, kdy ještě nedošlo k výraznějšímu poškození neuronů, tedy na začátku nemoci. Je proto velmi důležité zahájení léčby neodkládat a začít včas.
Důležitým faktorem úspěšné léčby je vzájemná důvěra a spolupráce mezi lékařem a pacientem. To znamená, že lékař vybírá vhodnou léčbu a pacient dodržuje léčebný režim, osvojí si zásady zdravého životního stylu a naučí se pečovat o svoji psychickou a fyzickou kondici.
Terapii roztroušené sklerózy můžeme rozdělit na léčbu akutní (léčbu ataky), léčbu dlouhodobou, jejímž cílem je ovlivnit chronický zánětlivý proces, snížit počet atak a oddálit invaliditu, eskalaci léčby při neefektivitě standardní dlouhodobé imunomodulační léčby, a léčbu symptomatickou.
