nfimpuls.cz

„Občas spadnu, no a co,“ říká flašinetář Jiří Volný (52), který se potýká s roztroušenou sklerózou už přes třicet let.

Nemoc se ohlásila během vojny. Psala se 80. léta, bylo mu 24 let. „Začal jsem pajdat na pravou nohu a levá ruka chromla,“ vzpomíná. Vyšetření ve vojenské nemocnici v Olomouci a následně v Plzni potvrdilo eresku. „Řekli mi, soudruhu Volný, jste volný. Stal se ze mě vojín na trvalé dovolené,“ směje se.

Nemoc se během let různě vracela a mizela. V roce 1989 se Jirka oženil. Manželství se nakonec rozpadlo, má z něj však dvě dnes již dospělé děti – čtyřiadvacetiletého Marka a sedmadvacetiletou Jitku.

Celý život tíhne k umění. Hlásil se na výtvarnou školu, později studoval a pracoval s keramikou a porcelánem, celoživotně pracuje s přestávkami v Severočeském muzeu, od roku 1990 jako vedoucí konzervátorských dílen. Před devíti lety se Jiří přidal k Libereckému Flašinetáři, který v létě každoročně pořádá stejnojmenný sraz, jehož se účastní několik desítek nadšenců do flašinetu, a to nejen z Česka, ale i z Německa nebo Francie.

„Je to těžká choroba, těžký dar. Ale takhle to ten Bůh řídí, všechno má nějaký smysl, děje se to, co má. Neměli bychom ztrácet víru, ta je jen jedna,“  říká o nemoci muž, který je i přes zdravotní problémy stále velice činorodý a rád by se podíval třeba do Ameriky. Momentálně tráví už od března čas po nemocnicích, ale optimismus neztrácí. „Pořád se musím učit, svět jde dál," glosuje.

Jiří také už několik let spolupracuje s Nadačním fondem IMPULS a loni se stal hrdinou příběhu, který jsme za NFI poslali do Zážitkové knihy Fóra dárců. Den dárců letos opět jako každoročně připadá na 29. listopad. Příběh Dárce vyklopený z vozíku vám přinášíme u příležitosti tohoto data. Přečíst si jej můžete ZDE.